Literárně historický kontext

Podívejme se na romána Hany Andronikové z pohledu literární historie. Dílo vzniklo v roce 2001, tedy na počátku 21. století. V tomto období vzniklo jen velmi málo kvalitních románů, mezi které můžeme počítat např. Sedmikostelí Miloše Urbana. O to více vznikalo povídek a kratších textů vůbec. 90. léta jsou typická spíše tím, že vycházejí díla, která nemohla vycházet před rokem 1989, která ale byla sepsána často o několik desítek let dříve. Dále vycházely překlady cizojazyčné dříve zakázané literatury. Spolu s Hanou Andronikovou ovšem vstupuje do literatury nová generace zastoupená již dříve zmíněným Milošem Urbanem (Sedmikostelí 1998, Hastrman 2001), dále Emilem Haklem (první román Intimní schránka Sabiny Black 2002), Jaroslavem Rudišem (Nebe nad Berlínem 2002, Alois Nebel 2002), Michalem Vieweghem (první román vyšel už 1992 – Báječná léta pod psa), Václavem Kahudou (první román Houština 1999) a dalšími. Podíváme-li se na na Zvuk slunečních hodin z hlediska obsahu, můžeme knihu zařadit jednak mezi společenské romány, jednak mezi prózu reagující na druhou světovou válku, především s témetem holocaustu. V české moderní literatuře najdeme díla s podobným obsahem. Jedná se např. o: - román Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové (2006) - román Němci od Jakuby Katalpy (2012) - romána Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové (2012) - mezi společenské romány pak řadíme také dílo Tomáše Zmeškala: Milostný dopis klínovým písmem (zahrnuje dlouhé období poválečného Československa, 2009) či Životopis černobílého jehněte (2010), Heřmánkové údolí Hany Körnerové (2012) nebo Šikmý kostel (2020) Karin Ledecké.